CENTRUM – VÝKLADNÍ SKŘÍŇ, NEBO OSTUDA MĚSTA?

Vraťme pěší zóně její tvář i duši.

Vážení a milí čtenáři, na tomto místě vám Volba pro Kladno vždy představí jeden z bodů našeho volebního programu. S daným problémem vás seznámíme, rozpracujeme ho a věříme, že i vaše ohlasy, názory a připomínky nám vybraná témata pomohou ještě vylepšit. Jedním z velkých problémů je centrum Kladna a zejména pěší zóna. Měly by být chloubou a výstavní skříní každého města, tyto lokality mají být v souznění s přilehlými čtvrtěmi, infrastrukturou a obchody. Když se podíváme na kladenské centrum v průběhu času, vidíme, že už od minulého století byla třídou plnou obchodů a služeb. Většina z nás slyšela slangové názvy U Vaňhů, Rybárna, Diana, Gastronom, Svět nebo Oko. Všichni jsme se tehdy v centru města dobře cítili a orientovali. Pěší zónu provázela typická architektura, která se jako jedna z mála v našem městě zachovala dodnes. Kdysi byla pěší zóna obchodním centrem, kam Kladeňáci ve svém volném čase chodili na procházky, nákupy nebo jen tak posedět do kavárny. Všichni pěší zónu vnímali jako svoji, a byli s ní vnitřně ztotožněni. To se ale postupně začalo měnit. Na pěší zóně se podepsala komunistická éra. Po revoluci se část domů vrátila jejím původním majitelům. Na začátku 90. let se město, s prvním porevolučním vedením, začalo zbavovat majetku a prodávalo budovy na tehdejší pěší zóně. A to je moment, u kterého bychom se měli trochu zastavit. Pokud se na tuto situaci podíváme očima politiky, tak tehdejší myšlenka, že by měl být majetek spravován soukromou osobou, která se o něj bude starat, mít z něj příjmy a bude vzkvétat, byla pochopitelná. S odstupem času si pokládáme otázku, zdali byl tento postup správný, nebo nebyl. Ruku na srdce – tehdy bychom tehdy nejspíše postupovali stejně. Dnes se však zamýšlíme, jestli by nebylo lepší, kdyby si město stěžejní místa jako pěší zónu, náměstí Svobody nebo náměstí Starosty Pavla nechalo ve svém majetku a mohlo je regulovat a pro Kladeňáky, podnikatele a živnostníky vytvářelo příznivé podmínky tak, aby jejich obchody vzkvétaly. Obchodníci by vytvářeli pracovní místa a z prosperujícího podnikání odváděli daně, které by potažmo přispívaly k rozvoji města. Pokud do této teze vložíme politiku a podíváme se na ni z pravé strany, tak prodat majetek do soukromých rukou je rozhodně pravicový akt. Nicméně mít možnost regulace, vytvořit podmínky a tržní prostředí je také pravicovým aktem. Na tuto otázku proto nebudeme dávat jasnou odpověď, ale v každém případě by bylo v dnešní době dobře, kdyby město mohlo více nastavit pravidla a podpořit tržní prostředí. Domníváme se, že by to bylo ku prospěchu nejen centra města.

Město musí být zodpovědné za svou výkladní skříň

Vraťme se zpět v čase do 90. let. Po prodeji budov na pěší zóně, které z velké části patří společnosti Orna Corporation, nechalo tehdejší vedení města již opotřebovanou dlažbu z takzvaných kočičích hlav nahradit zámkovou dlažbou v barevném provedení. Rovněž ale také prodalo parcely za účelem výstavby dalších domů, vznikly další souběžné ulice s pěší zónou, obchodní centrum se rozrostlo a pěší zóna prožívala poslední hojné časy a období rozkvětu. V roce 2001 bylo dále zrekonstruováno náměstí Svobody do jeho moderní podoby, což mělo u Kladeňáků velký ohlas. Zrovna tak ve stejném období prošlo rekonstrukcí náměstí Starosty Pavla, které si naopak zachovalo svůj historický ráz. Poslední investicí ze strany města do pěší zóny byla oprava Floriánské kaple a vybudování „Slunečního“ náměstí s architektonicky ojedinělým prvkem v podobě slunečních hodin v těsném sousedství kaple a tehdy tak známé prodejny U Vaňhů. Sluneční hodiny fungovaly i bez slunečního svitu, protože v dlažbě je vybudováno světelné podbarvení hodinových číslic, které bohužel v dnešní době díky nezájmu a minimální péči ze strany magistrátu už není funkční. Dovolujeme si tvrdit, že i tehdy byli Kladeňáci na pěší zónu a centrum města pyšní.

Pěší zóna by měla lákat k odpočinku nebo procházkám, toto je bohužel současná situace jak ji zachytil náš fotoaparát v neděli odpoledne 15.1.2014.

Poté však nastává zlom. Na pěší zónu přichází trend restaurací, heren a nonstop barů. Situace se rapidně zhoršuje od desíti k pěti. V dnešní době odtud obchody pozvolna mizí, nahrazují je další pochybné zakouřené bary a herny. Noční život v centru města začíná mnohdy připomínat nechvalně známou čtvrť Bronx v New Yorku.

Ubytovny v centru města – neuvěřitelné, ale skutečné

Ubytovny v centru města jsou dnes tématem, které nenechává Kladeňáky klidnými. Dostáváme od vás v tomto směru velké množství podnětů, a to oprávněně! Jen v poslední době vznikla dvě taková zařízení. První na místě bývalého kina Oko v dolní části pěší zóny, v místě, kam mnozí z nás chodili na své první filmy. Jen těžko bychom si tak představovali horší objekt, z něhož se stala ubytovna té nejhrubější kategorie. Druhou lokalitou je bývalý hotel Merkur u náměstí Svobody. Obě zařízení spojuje stejná kvalita jejich klientely, jež svou strukturou rozhodně nezapadá do konceptu centrální městské zóny. Na jednu stranu rozumíme, že ekonomická situace dohnala majitele budov k jejich velmi nedůstojnému využití. Pokud vezmeme v úvahu jejich umístění, v této lokalitě nemají taková zařízení co dělat! Při současném úpadku pěší zóny jsou ubytovny v centru města nejen potvrzením neblahého trendu, ale bezmála pomyslným hřebíčkem do rakve. O to více si vážíme majitelů domů v centru města, kteří odmítají pronajímat své nemovitosti za účelem heren, výherních automatů, vietnamským prodejnám či obdobným zařízením. Některým takovým jsme proto položili v těchto novinách několik otázek. Je velice těžké nalézt cestu, jak situaci s ubytovnami řešit. Přesto dle našeho názoru způsob existuje. Například jak jsme zjistili z inzerce, bývalý hotel Merkur je na prodej. Jeho majitel se ho už delší dobu snaží prodat. Na základě toho jsme vypracovali podklady, které jsme poslali vedení města a radnici jsme vyzvali, aby začala jednat o odkupu této nemovitosti, čímž by se obrovský problém s „největší ubytovnou“ v centru města velmi rychle a jednou pro vždy vyřešil. Tato nemovitost by podle nás mohla mít pro účely města několik využití. Postojradnice vůči tomuto problému nám zatím není znám a budeme vás o něm informovat. Nové obchodní centrum nesmí zdevastovat střed Kladna Současný postoj magistrátu například k výstavbě obchodního komplexu Central Kladno, jehož výstavba je naprosto nepřehlédnutelná, se opět na pěší zóně podepíše. Svým nic neděláním a přehlížením problému umožnil vybudování megalomanské stavby. Pozemky pod obchodním centrem nebyly sice v majetku města, v jeho pravomoci je ovšem tvorba územního plánu, který stanovuje podmínky pro výstavbu v daném území. Pokud se podíváme na staveniště z ulice Petra Bezruče, tak se nám zatají dech. Na velkém prostranství vidíme jezdit bagry o velikosti krabičky od sirek a domy jako třeba bývalá restaurace Loreta, které tvořily jednu stranu ulice, jsou pryč. Právě tento megalomanský projekt bude mít v následujících letech další vliv na chod a život pěší zóny. My Kladeňáci a komunální politici se budeme muset společně poprat s tím, aby pěší zóna nezanikla. Proto má Volba pro Kladno zachování, rozvoj a ochranu centra města jako jeden z bodů volebního programu.

Náměstí Svobody – nedílná součást centra města

Takhle by jednou například mohlo vypadat náměstí Svobody
(jeden z vítězných návrhů studentů architektury v rámci soutěže A. Raymonda)

Náměstí Svobody je pro centrum města skutečně klíčové, spojuje pěší zónu s třídou ČSA, je vstupní branou do centra města. Je proto paradoxní, že vedení města chtělo právě toto místo znehodnotit naprosto nevzhlednou a urbanisticky zcela nevhodnou budovou. Společně s vámi se nám před dvěma lety podařilo tuto snahu koaličních zastupitelů zastavit. Zastavením, diplomaticky řečeno, nešťastného projektu ovšem příběh plánované budovy nekončí. Rádi bychom vás upozornili na pikantní fakt, kterým se rozhodně současné vedení města nechce a nebude chlubit.

Tento monument chtělo vedení města nechat postavit na náměstí Svobody – vizualizace hodna parkovacího domu terminálu C ruzyňského letiště.

Prostředník radních pro prodej náměstí Svobody odsouzen na tři roky !

V době, kdy jsme bojovali proti zastavění náměstí Svobody, resp. proluky mezi ulicemi ČSA a Štechova, a pořádali petici za jeho záchranu, byl městem pověřen jako „prostředník“ projektu jakýsi František Koudelka. Velmi iniciativně a aktivně se snažil zastupitele města ovlivňovat, aby souhlasili s hrůznou stavbou. V Podprůhonu se stejným cílem vedl i veřejnou debatu s občany. Byl tedy prostředníkem mezi městem a firmou p. Redka (bývalého kádrového příslušníka STB, jenž měl tuto lokalitu odkoupit). Pan Koudelka, s velmi úzkou osobní vazbou na některé radní za ODS, byl loni odsouzen na tři roky s pětiletým podmínečným odkladem, a to za naprosto analogickou aktivitu, kdy, tentokrát v Praze, sliboval developerské firmě za 50 milionů korun změnu pražského územního plánu s tím, že je jediným, kdo toto může zařídit (čerpáno ze serveru www.ceskapozice.cz). Velmi podobně jednal, z pověření radních, i s kladenskými zastupiteli i širokou veřejností. Tento modelový příklad ukazuje, jak radnice nakládá s majetkem města a jaké prostředky k tomu volí. Náměstí Svobody je třeba z dlouhodobého hlediska vyřešit, avšak na základě urbanistické studie a architektonické soutěže dosáhnout co nejlepšího řešení pro centrum města tak, aby byla celá lokalita náměstí Svobody s pěší zónou chloubou nás všech. Na našich internetových stránkách www.volbaprokladno.cz nejdete pro ilustraci možná řešení, jak je navrhli studenti v rámci soutěže architekta Antonína Raymonda.

Spojení Podprůhonem s centrem města

Takovéto provozovny na pěší zónu opravdu nepatří!

To, že tato lokalita v centru města neplní svou funkci, obchodně upadá, ve večerních hodinách přitahuje podivné existence a noční procházka po pěší zóně se stává plněním populárního bobříka odvahy, je holý fakt. Noční život na pěší zóně by měl být provázen možností kvalitních restaurací, kaváren a příjemné atmosféry, která je v současné době nahrazena pochybnými provozovnami s výherními automaty, které jsou, bohužel, jako jediné v dnešní době schopné platit vyšší nájmy. Naším řešením, které budeme prosazovat, je městská vyhláška, která by herny a bary s výherními automaty v této lokalitě nepovolovala. Jsme ochotni připustit v celé této lokalitě pouze jedno jediné kasino, které bude mít „kultivovaný provoz“, tedy zařízení s jasně daným přísným provozním řádem. Dovnitř například nepustí opilé hráče, mladistvé, návštěvníci se budou muset u vchodu prokázat občanským průkazem. Důvodem, proč povolit jedno kasino, je skutečnost, aby nezačaly ve městě vznikat herny načerno a abychom Kladeňákům neomezili možnost provozovat hazard.

Parkování v centru – řešitelný problém

Zaparkovat v centru města je dalším velkým problémem, který Kladeňáky trápí každý den. Určitě se nikomu z nás nelíbí odstavené automobily, které lemují historickou část města, nedostatek parkovacích míst a dlouhé proplétání se v uličkách, než se najde nějaké aspoň trochu příhodné místo, kde můžeme odstavit automobil. Dnes je bohužel problém najít parkovací místo i na zpoplatněných parkovištích. Tyto problémy by mělo vyřešit zpracování dopravní studie centra města, která napoví, kde a jak kapacitu parkovacích míst zvětšit. Lokalit k vybudování parkovacích míst je v centru města hned několik. Volba pro Kladno se také bude přiklánět k vybudování podzemních parkovišť. V celém centru se však chceme opírat o urbanistické studie a architektonické soutěže, protože to je jediný legitimní způsob, jak objektivně dosáhnout co nejlepšího řešení. Závěrem Oživit pěší zónu, vrátit na ní obchodní a kulturní život, je nelehký úkol. Ani to nejde udělat mávnutím čarovného proutku ze dne na den, ale věříme, že postupnými kroky a realizací naší vize, kterou jsme vám představili, dosáhneme toho, aby pěší zóna byla opět výkladní skříní města Kladna.