Nerad se vracím ke stejnému tématu. Musím ale navázat na článek v minulém vydání Kamelotu, v němž se můj kolega Ing. Přemysl Mužík podrobně věnoval zadluženosti města. Obsah článku vycházel výhradně z oficiálního auditu Města Kladna, který je zpracovaný certifikovanou auditorskou firmou jako nedílná součást schvalování závěrečného účtu města. Reakce města na tento text byla přesto až neuvěřitelná. Po vydání posledního Kamelotu jsme i my obdrželi řadu dotazů od občanů, což nás velmi potěšilo. Reakce magistrátu nás naopak téměř šokovala.
Nepravdivé informace v auditu města ?
Podle vyjádření jeho vedení město údajně skvěle hospodaří, informace v auditu prý nejsou ani pravdivé. Stanovisko vyústilo v naprosto lživé vyjádření a výpad proti mé osobě, že jsem, tehdy v pozici primátora, uzavíral pro město nevýhodné úvěry, a to údajně na rozdíl od dnešního „bezchybného“ vedení města. Taková reakce zpravidla přichází v okamžiku, kdy dotyčný nemá čisté svědomí či chce zastřít svou vlastní neschopnost. Vzhledem k dotazům a reakcím čtenářů na poslední článek a mému osobnímu přesvědčení, že ani mnozí zastupitelé, kterým jsou zřejmě podávány zavádějící argumenty při projednávání zásadních věcí s dopadem na hospodaření města, nemají reálnou znalost této problematiky, se vrátím do minulosti a krátce objasním magistrátem města naprosto překroucené a nepravdivé informace.
Ze zákona jednoznačně vyplývá, že žádný představitel města si nemůže svévolně vzít úvěr a podepsat za město smlouvu. Ani v našem městě se nikdy nic takového nestalo. Všechny úvěry, které si město vzalo, byly vždy řádně projednány finanční komisí (resp. výborem po změně statutu), radou města a zastupitelstvem.
1) První výpad magistrátu proti mé osobě je úvěr ve výši 235 milionů korun.
Fakta:
Tehdejší vedení města v čele se starostou Ing. Petrem Bendlem vydalo v roce 1996 emisi komunálních obligací na výstavbu bytových domů na Ostrovci ve výši 235 milionů korun. U obligací se na rozdíl od úvěrů po určenou dobu platí pouze úrok (kupon) a v termínu splatnosti obligací se musí celá částka splatit jednorázově. Obligace byly vydány s úrokem 12,5%, což představovalo ročně 31,25 milionu korun. Jejich splatnost byla stanovena na rok 2003 s možností předčasného splacení v roce 2001, tedy v době nového vedení radnice pod mým vedením s náměstky Ing. Danem Jiránkem, Vladimírem Formánkem a Ing. Marcelem Hrabětem, který byl odpovědný za finance. Díky poklesu úroku v čase tehdejší ekonomický náměstek předložil návrh na refinancování obligací úvěrem, který byl dojednán se sazbou 5,72%. V této podobě refinancování obligací schválilo zastupitelstvo města. Je nutné připomenout, že úroková sazba stanovená ČNB (PRIBOR) byla 5%. Pokud bych tento fakt vyjádřil vzorcem, jedná se o úrok ve výši PRIBOR+0,72%.
Ani v dnešní době se nepodařilo městu sjednat žádný úvěr s takto nízkou úrokovou sazbou!
Pokud bychom obligace nerefinancovali, město by zaplatilo celkem 328,75 milionu korun. Díky refinancování město zaplatilo 297,552 milionu korun. Město tedy ušetřilo téměř 30 milionů korun. V době refinancování jsme mohli rovněž poukazovat na vysoký úrok z roku 1996, bylo však nadmíru jasné, že dochází k vývoji ekonomiky a bankovní nástroje se výrazně vyvinuly.
2) Druhým výpadem magistrátu bylo financování výstavby aquaparku.
Fakta:
Cena aquaparku ( úmyslně uvádím naprosto přesná čísla) byla 133 744 182 korun. Při výstavbě došlo při obnažení tehdejšího krytého bazénu ke zjištění, že není možné v tomto stavu bazén jednoduše zahrnout do aquaparku, neboť byla kvůli jeho špatnému technickému stavu nutná rekonstrukce. Výstavba aquaparku byla proto přerušena a proběhla další soutěž na dodavatele rekonstrukce bazénu s výslednou cenou 29 877 986 korun. Jediné navýšení vysoutěžené ceny si proto vyžádala přeložka plynu v ceně 58 270 korun. S dodavatelem výstavby bylo dohodnuto, že cena aquaparku bude rozdělena do pěti ročních splátek, a to bez jakéhokoliv navýšení. Tento způsob financování byl jednoznačně dodržen s nulovým navýšením, město zaplatilo vysoutěženou cenu v průběhu pěti let bez jakéhokoliv úročení. Městu se tím navíc uvolnily volné finanční prostředky na jeho další dynamický rozvoj.
3) Poslední lživý bod ve vyjádření magistrátu se týká úvěru na zateplení panelových domů z roku 2002 ve výši 100 milionů korun.
Fakta:
Důvodem pro tento úvěr byl téměř havarijní stav panelových domů, jak ho stanovil pasport a energetický audit, který si nechala zpracovat Správa bytového fondu ve spolupráci s tehdejším náměstkem pro tuto oblast Vladimírem Formánkem. V té době byl PRIBOR téměř 5%, přijatá úroková sazba byla na úrovni 5,9%, tedy opět pro město úrok ve velmi výhodné výši. Úvěr byl řádně schválen všemi orgány města, radou, finančním výborem a zastupitelstvem.
Jiránek se aktivně spolupodílel na rozhodování i schvalování věcí, které dnes sám kritizuje !
Z dalších podrobností stojí za zmínku fakt, že u těchto rozhodnutí byl vždy současný primátor Ing. Dan Jiránek, jak dokládají i zápisy z tehdejší doby, konkrétní úvěr ve výši 100 milionů korun sám aktivně obhajoval. Musím konstatovat, že mě překvapuje jeho stávající vyjádření o nevýhodnosti úvěru.
V dnešním zastupitelstvu navíc sedí i další zastupitelé, kteří se aktivně účastnili rozhodnutí k výše uvedeným finančním transakcím města.
Vyjádření magistrátu je, ve světle výše uvedených faktů, natolik alarmující, že jsem se ho, poprvé ve svém životě, rozhodl řešit právní cestou.
Výše dluhové služby se vyšplhala na neuvěřitelných 830 milionů korun.
Nechci se ale více procházet minulostí a pojďme do současnosti.
Na posledním zastupitelstvu města (20.září 2011) se stalo přesně to, před čím jsme varovali.
Zastupitelé města schválili čerpání dalšího úvěru ve výši 250 milionů korun (úrok činí 37 milionů), čímž se celková výše dluhové služby zvýšila na alarmujících 830 milionů korun.
Tento poslední úvěr by měl podle radnice sloužit na výměnu oken ve věžových domech v Rozdělově. Tento projekt Volba pro Kladno vítá, ovšem upřednostnila by jeho financování z vlastních finančních prostředků. Další část úvěru by měla plynout na výstavbu domova důchodců (tato částka by měla být naštěstí krytá evropskými financemi).
Podprůhon – zóna nezájmu a planých slibů ze strany magistrátu …
Zbývající prostředky (pokud vůbec zbydou) budou převedeny na zvláštní rozpočtovou kapitolu a měly by být využity zejména 
na plynofikaci Podprůhonu.
Pro plynofikaci této čtvrti jsme velmi rádi hlasovali. Podprůhon si zvýšenou péči, které se jí nedostává, bezesporu zaslouží. Občanské sdružení Zachraňte nám Podprůhon velmi vtipně vyvěsilo billboard, který hovoří o Podprůhonu jako o zóně, o kterou se magistrát nestará! Nebýt tohoto billboardu, se vší pravděpodobností by zájem radnice byl dál naprosto nulový. Trochu mi jde mrazení po zádech při vědomí, že dnešní politika je pouze o účelových rozhodnutích. Používají se jakékoliv argumenty, bez ohledu na jejich pravdivost, hlavně pokud pomohou zakrýt např. vlastní neschopnost či nezájem vyjma zájmu osobního.
Za VPK
Mgr. Milan Volf